Strichův dvorec a původ názvu obce Střížov
Statek u "Strychů" druhdy dvorcem býval, čemuž nasvědčuje to, že ještě v letech osmdesátých minulého (pozn. red. 19. století) století byly tu složeny hromady lícného i tesaného kamene, jaký se na obyčejných staveních v starších dobách nevyskytuje.
Je tedy možné, že to byl dvorec rodiny, spřízněné se Žižkou a kamž kmotři jeho s ním po křtu zašli. Tradici tu podporoval i spis, který do nedávna byl starostou Vojtěchem Talířem s velkou pietou přechováván, avšak po smrti jeho byl as pohozen.
Spis ten kronikář viděl a četl. Ve spise tom uvedeno, že r. 1818 učitel a obecní písař Jan Svoboda sepsal jej na základě starých zápisů, poskytnutých mu farářem Placidem Jedličkou, členem řádu cisterciáků ve Vyšším Brodě a dal ten opis ověřiti si rychtářem Josefem Fišerem a konšely Matějem Talířem a Janem Koňatou. V zápisech těchto uvedeno bylo podrobně, jak Žižka narodil se pod dubem kolem r. 1359 a že byl křtěn ve Střížově.
O původu Střížova nalézal se též u starosty Vojtěcha Talíře spis, sepsaný též na základě starých záznamů, poskytnutých týmž farářem Placidem Jedličkou, témuž učiteli a obecnímu písaři Janu Svobodovi. Tento učitel měl syna, theologa Františka Svobodu, v klášteře vyšebrodském. Týž pátral ve starých spisech archivu vyšebrodského spolu s farářem Placidem Jedličkou a našli starý latinský spis, jehož překlad dal František Svoboda, theolog, svému otci, učiteli a písaři střížovskému.
Opis tohotospisu jest zapsán v původním znění řídícím učitelem Petrem Svobodou ve školní kronice a prvopis jest v staré knize. Dle něho vystavěl nějaký "Stry(i)ch", zeman zámek a dvůr a zámek ten i povstalá osada se jmenovala "Stry(i)chov" - z toho přeměněno bylo jméno to na "Strihov" a "Střižov".
(přesná citace z kroniky)
Druhá možnost
Druhou, snad pravděpodobnější možností vzniku jména osady je odvození od významu "strážce Vitorazské stezky" nebo doudlebského hradiště. Střížov se nachází 2 km od Doudleb, ve směru, kde nejsou Doudleby chráněny strmým srázem a řekou Malší. Mezi vesnicemi je velmi dobrá viditelnost. Pokud protnete pomyslnou polopřímku z Doudleb do Střížova, pak za další 3 km narazíte na obec Strážkovice, u níž stávala, na Strážkovické hoře, podle historických pramenů strážnice s přímým výhledem na Střížov.
A jak to vidí slovník místních jmen v Čechách?
Střížov (lid. ve Střížově, do Střížova), ves 9 km na jih od Čes. Budějovic: 1263 Jeruzlab de Strizendorf, RB. II, 161; 1286 Conasch de Strizendorf, t. 596; 1316 Strizow, MGB. 27/328; 1368 ad E. in Strziezow, LC. Ib, 103; RDP. 66 decan. Dudleb. 1369-85 Strziezow, 1399 Strziessow, ok. 1405 Stressow; 1407 Strziezow, HUb. 244; 1415 Strzyezyow, Klimesch II, 11 z A. místodrž.; 1530 Driessendorf, HUr. 53; 1563 a 1610 Strzizow, Klimesch t.; 1789 Hft Hohenfurt: Driesendorf, Stržižow..liegt an dem Flusse Malsche, Schal. XIII, 170.